Tradiční závod na horských kolech s názvem Era Cyklo Maštale 2012 startuje 9. června 2012 v Proseči. Jedná se o největší závod svého druhu v Pardubickém kraji, který je určen pro všechny a ani letos nechybí oblíbená trať pro rodinné týmy s dětmi. Závod má své osobité kouzlo, vede totiž přes pískovcové skály přírodní rezervace Maštale.
Partnerem závodu je Pardubický kraj, závod se koná pod záštitou náměstka hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka.
Přírodní rezervace Maštale
Mezi nejzajímavější přírodní útvary Pardubického kraje patří členité skalní útvary – spletité systémy skalních rozsedlin a jeskyní – Toulovcovy Maštale a Městské Maštale. Přírodní rezervace Maštale byla vyhlášena OkÚ Chrudim dne 1. prosince 1993 a OkÚ Svitavy dne 26. června 1992 (protože se nacházela ve dvou novodobých okresech). Dnešní rezervace má rozlohu 1083,6 hektarů. Hlavní osu území tvoří horní tok říčky Novohradky s množstvím drobných přítoků. Většinu sedimentů tu tvoří glaukonitické pískovce z cenomanu. Vyskytují se tu také vzácné a chráněné rostliny a živočichové (mlok skvrnitý, kapraďorosty a mechy).
Původně souvislá tabule pískovců, jejíž zbytky mají největší nadmořskou výšku asi 550 m, byla postupným zvětráváním a erozní činností pramenných zdrojnic Novohradky rozčleněna do úzkých roklí: Kvíčalnici, Voletínské údolí, Vranické údolí, Karálky, Všivice. Údolní stěny jsou zvětráváním a odnosem pískovců členěny do pozoruhodných skalních útvarů: skalních věží, bloků, pseudokrasových jeskyní, převisů, výklenků, dutin, voštin, oken, říms, výčnělků apod. Zajímavá jsou zvláště miniaturní skalní bludiště Toulovcových a Městských maštalí, Dudychova jeskyně, viklan Kolumbovo vejce a jiné skalní útvary. V nižších partiích údolí se potoky zařezávají již do krystalického podloží.
Území se nachází na jihozápadním okraji vysokomýtské synklinály. Základní horninou tvořící dna většiny údolí je tzv. zderazská žula (načervenalý muskoviticko-biotitický granit). Nejstarší křídové sedimenty (perucké vrstvy, cenoman), tvořené černošedými slídnatými jílovci a prachovci, jsou známy z tohoto území pouze z vrtů, kde dosahují mocnosti 0-26 m. Hlavním křídovým sedimentem budujícím skalní útvary jsou cenomanské pískovce mořského původu (korycanské vrstvy), mocné maximálně 50 m, průměrně však 32 m. Ve spodní části korycanských vrstev jsou žlutavé křemenné pískovce s glaukonitem. Výše jsou vyvinuty hrubozrnné pískovce s charakteristickým tabulárním šikmým zvrstvením několikametrových rozměrů. Nejvyšší polohy korycanských vrstev reprezentují zelenavé glaukonitické jílovité pískovce se stopami biogenní činnosti organismů. Podle směrů spádnic šikmého zvrstvení lze usuzovat, že zdrojem písčitého materiálu byly žuly a ruly poličského krystalinika. Jílovce a spongilitické slínovce (opuky) bělohorského souvrství (turon) pokrývají cenomanské pískovce na plošině mezi Borem u Skutče a Novými Hrady.
